Když zemře Ellen, matriarcha rodu Grahamů, začíná rodina její dcery rozplétat záhadná a čím dál tím děsivější tajemství svých předků. S přibývajícími odhaleními se čím dál více snaží překonat svůj neblahý osud, který zřejmě pronásleduje celý jejich rod a pomalu ničí vše, co znají.(Vertical Ent.)
Číst dále »
Přesně tak je na tom náš hlavní hrdina (Topher Grace). Vrací se z psychiatrické léčebny na rodinné sídlo, které zdědil po svých rodičích. Ale protože je jeho propuštění z ústavu jen podmínečné, po dobu třiceti dnů se musí pravidelně hlásit své probační dohlížitelce a nesmí opustit dům. Jinak mu hrozí další internace na psychiatrii. A tam zpátky rozhodně nechce. Na rozloučenou dostal od svého psychiatra léky, které musí pravidelně užívat a jednu radu: „Věř rozumu, ne svým očím.“ Jenže v opuštěném domě zaplněném vzpomínkami na něj číhají nečekaná překvapení. Zprvu nenápadná, ještě celkem vysvětlitelná normálním rozumem. Ale když se začnou zhmotňovat vzpomínky a odehrávat další paranormální jevy, začne o svém zdravém rozumu pochybovat. Je v domě doopravdy sám? A pokud není, skrývají se v něm skuteční lidé, nebo to jsou nějaké děsivé přízraky, které si vyvolal ve své hlavě? Co z toho všeho je vlastně skutečné?(CinemArt)
Číst dále »
Justine pochází z vegetariánské rodiny. V šestnácti letech odchází na veterinární školu, kterou studuje její starší sestra. Při jedné z epizod šikany je donucena poprvé v životě pozřít syrové maso. Tato zkušenost ji od základů změní a probudí v křehké dívce spící monstrum.(Film Europe)
Číst dále »
V Kevinovi se skrývá 23 různých osob. Každou chvílí se má objevit čtyřiadvacátá… Tu pochybnou čest se s ním seznámit dostanou tři studentky, které původně vezl domů na prázdniny otec jedné z nich. Stačila chvilka a místo něj seděl za volantem podivný chlapík, který je místo vysvětlení uspal chemikálií. Později se probudí zamčené ve sklepní místnosti, kam za nimi záhy dorazí i jejich věznitel. Z rozhovoru s ním ale rozhodně nejsou o nic moudřejší, protože Kevin je evidentní magor. O nic lépe na tom nejsou ani jeho matka nebo malý Hedwig, kteří za nimi do podzemí chodí. Nenechte ale splést, přelidněno tu rozhodně není, všichni tito další věznitelé jsou jen produktem Kevinovy poruchy osobnosti. Pomoci se mu sice snaží psycholožka (Betty Buckley), ale zdá se, že na jeho mimořádné rozpolcení nestačí ani její letité zkušenosti. Vyznat se v něm pokouší i jedna z vězněných dívek, Casey (Anya Taylor – Joy), která chce Kevinova stavu využít k útěku. Jakožto holka s mučivým traumatem z dětství je navíc mimořádně odolný a vynalézavý druh se silně vyvinutým instinktem k přežití. Bude ho potřebovat. Kevinova čtyřiadvacátá osobnost se má každým dnem probudit a vše nasvědčuje tomu, že to rozhodně nebude kladný hrdina.(CinemArt)
Číst dále »
Jiří, živící se prodejem drog, slečna, jež se nedokáže rozejít s dlouholetým partnerem, protože je prostě hodnej, básník žijící ve své romantické iluzi, starostlivé matky a snaživí otcové. Jejich osudy se vzájemně proplétají, ale každý si přitom uchovává svůj vlastní svět, dokud jej nenaruší násilná pouliční vzpoura. HANY drze, s nadhledem a cynickým humorem zobrazuje společnost, které čas protéká mezi prsty. I z tohoto důvodu se tvůrci rozhodli film odvyprávět v jednom kontinuálním záběru.(CinemArt)
Číst dále »
Sir „P”, devadesátiletý papoušek šedý, který kdysi patřil Edouardu Daladierovi, se na pozvání ředitele Francouzského kulturního institutu ocitne v roce 2008 v Praze jako živá relikvie z dob Mnichovské dohody. Sir „P” po Daladierovi jeho hlasem dodnes opakuje některé důležité věty a prohlášení. Papouška za dramatických okolností unese český novinář Pavel a na základě papouškových kontroverzních citací Daladiera rozpoutává mezinárodní politický skandál.(Falcon)
Číst dále »
Susan Morrow (Amy Adams) má všechno, po čem vždy toužila, a přesto se ocitla v životní pasti. Kurátorka galerie moderního umění se snaží svou vnitřní prázdnotu zaplňovat vystavováním šokujících exponátů a po nocích bdí v prázdné zlaté kleci v luxusním domě v L. A., ze kterého asi i před ní nápadně často utíká její partner. Rukopis románu Noční zvířata, který napsal její bývalý manžel Edward (Jake Gyllenhaal) by mohl být dokonalým lékem na nespavost. Kdyby nebyl jeho příběh tak zneklidňující… Jeho hlavním hrdinou je Tony (také Jake Gyllenhaal). Spokojený chlap ve středním věku vezme ženu a dospívající dceru na rodinnou dovolenou do Nového Mexika, kterou však přetne náhodné noční setkání s trojicí násilníků na opuštěné texaské dálnici. Tony nemá proti přesile sebemenší šanci a nedokáže tak zabránit únosu svých blízkých. Další den se s pomocí cynického detektiva (Michael Shannon) vydává po stopách zločinců, ale šance na záchranu ženy a dcery je, zdá se, mizivá. Daleko od tohoto dramatu, ve spícím L. A., si čím dál vyděšenější Susan při jeho čtení uvědomuje, že krutý text je paralelou k jejímu vztahu s bývalým mužem. Že je neobvyklou pomstou za to, jak strašně mu kdysi ublížila.(CinemArt CZ)
Číst dále »
Do jakési země, jejíž národ je plamennými projevy diktátora právě úspěšně přesvědčován o své nadřazenosti a oprávněnosti vojenské expanze, se rozšířil bacil silně destruktivní formy malomocenství. Je nazýván morbus Tshengi nebo lidově „bílá nemoc”. Jediný, kdo proti němu vyvinul účinný lék, je lékař chudých jménem Galén. Odmítá však tajemství svého medikamentu prozradit, dokud mocní maří lidské životy válkami.(NFA)
Číst dále »
Jesse je mladá, krásná a má onu tajemnou esenci, která ji vyčleňuje ze zástupu dokonalých krásek ucházejících se o svých pár let slávy na módních molech v Los Angeles. „Kdo by chtěl zkyslý mlíko, když může mít čerstvý maso”, utrousí na její adresu jedna ze závistivých kolegyň. Neonový puls fashion světa pohlcuje Jesse natolik, že přehlíží varovné signály. Za marnivými kulisami kultu krásy totiž dříme dávné zlo, které se živí nevinností.(Film Europe)
Číst dále »
Film Já, Olga Hepnarová je příběhem mladé ženy, která v roce 1973 nasedla do nákladního auta a v centru Prahy zabila 8 lidí. Svůj čin považovala za akt pomsty společnosti, která jí podle ní celý život ubližovala, a v roce 1975 byla jako poslední žena na území Československa popravena. Snímek je existenciálním dramatem Olgy Hepnarové, je příběhem osamělého člověka vymezujícího se proti většinové společnosti, příběhem, který vyústí v tragédii a nemá vítěze ani poraženého. Film nabízí pohled na traumatický život i čin hlavní hrdinky z určitého odstupu tak, aby se emotivně na stranu Olgy Hepnarové neklonil. Film je současně i dramatem lidí z okolí Olgy Hepnarové a snaží se najít příčiny jejího strašného agresivního aktu.(Bontonfilm CZ)
Číst dále »
Eliška s malou dcerkou se po mnoha letech vrací do rodné vesnice svého muže, aby se zde pokusila o nový začátek. Kromě vlídného přijetí sousedů ji tu však čeká i setkání s místní podivínkou, ženou, která ve své pomatené mysli vleče tíhu vlastního dávného neštěstí. Kolem Elišky, vystavené traumatům z osamělosti a postupně vysilované boji s nekonečnými úředními stereotypy, se postupně začínají spřádat sítě prokletí. Podaří se Elišce zachránit sebe i dceru před mysteriózním zlem dřív, než ji zcela ovládne stín Polednice a nebo vlastní šílenství?(Falcon)
Číst dále »
Hlavní postavou je líbezná a plachá Helenka, dcera revírníka z Komory nedaleko Ostrovačic, která žije se svým otcem v myslivně uprostřed nádherné moravské přírody. Jednoho večera ji na ostrovačickém plese vyzve k tanci synovec místního faráře Ríša, který studuje v Praze na právnické fakultě. Zalíbila se mu na první pohled, a tak se o její přízeň začal ucházet jen co se znovu objevil v Ostrovačicích. Zprvu nepřístupná Helenka časem podlehne okouzlení z první lásky, ale když jí Ríša vypráví historky ze svého světáckého života v Praze, začne se mu vyhýbat. Láska je však mocná čarodějka a ona mu časem přece jen odpustí. A Ríša, který dříve jen lehkomyslně utrácel tatínkovy peníze a obletoval holky, se vrátí do Prahy s odhodláním dostudovat a pak se vrátit pro svou milovanou Helenku… Tento námět byl již v českém filmu zpracován, a to pod stejným názvem v režii Karla Antona v roce 1926.(oficiální text distributora)
Číst dále »
Pátý celovečerní film režiséra Františka Vláčila - počítáme-li rozlehlou vančurovskou poému MARKETA LAZAROVÁ “jen za jeden” - je jeho čtvrtou výpravou do historie. Na rozdíl od předchozích tří, ĎÁBLOVY PASTI, MARKETY a ÚDOLÍ VČEL, jde tentokrát o historii nedávnou, jejíž pamětníci budou tvořit většinu publika. ADELHEID se odehrává po konci druhé světové války v pohraničí, na severní Moravě. V čase oné neklidné hranice, kdy tu ještě žije neodsunuté německé obyvatelstvo, kdy mezi ním vedle zdeptaných a usmýkaných válkou a porážkou jsou i nepoučitelní, snažící se mstít a zabíjet. A kdy sem z vnitrozemí začínají proudit ti, kdo odsud museli kdysi utéci, a s nimi i nový osadníci, kdy s poctivými sem táhne i dav rabovatelů. Tuhle spletitou, dramatickou podobu místa a času navozuje Körnerův a Vláčilův film v dynamické vstupní scéně příjezdu bývalého důstojníka západní armády Viktora Chotovického, který má převzít správu majetku největšího nácka v kraji Heidemanna. A tento začátek je také až do samotného závěru jediným místem filmu, kde se šířeji rozevře kulisa doby. Neznamená to, že by však ve filmu chyběla. Podmiňju totiž celý příběh Viktora a Heidemannovy dcery Adelheid, sloužící mu na zámečku, jenž za války patřil jejímu otci. Vstupuje sem nejen jako minulost, kterou je každý člověk svázán, ale i jako přítomnost - v návštěvách strážmistra a jeho pomocníčka na zámečku, který je trvalým místem děje, a v závěrečném vystoupení bratra Adelheid, údajně padlého na východní frontě. Vstupuje sem, do místa jakoby odloušeného od okolního světa, navzdory iluzi, kterou si Viktor snaží vytvořit. Je to zvláštní hrdina: nevedla ho sem ani vášeň mstitele, ani touha po zbohatnutí, ani budovatelský elán. Přichází unaven válkou, nemocný osamělý. Člověk, který toužil po domově, nenašel ho a teď hledá aspoň klid a zdání domova. Upne se k Adelheid, upne se k ní tím více, čím víc poznává její lidskou tragédii. Nevidí v ní “Němku”, ale člověka, a i když mezi ní a jím stojí přehrada řeči, hledá u ní porozumění, cit, věří v to, že může překonat minulost, hledá lidský kontakt. Složitý vývoj vztahu těchto dvou, plný napětí, chvilek porozumění, i nového odcizování, je jádrem filmu, vylíčeným s jemným citem pro všechno “nedefinovatelné”, co v takové situaci mezi lidmi existuje a vzniká. Každý z nich vlkádá do tohoto vztahu své zázemí, a právě o něj se nakones Viktorova iluze konečně nalezeného domova a citového pouta rozbíjí. Není to hra, ale opravdový zápas těchto dvou se vším, co je v nich a kolem nich. Není to romantický příběh “velké lásky”, spíš smutná a z hlediska z hrdiny nakonec i trochu trapná historie, protože se pokoušel vytvořit cosi, čím se chtěl vzepřít času a včerejšku, najít novou jistotu tam, kde byla už předtím zviklána a odsouzena ke zmaru.
Vláčil s velkým citem pro vnitřní atmosféru příběhu rozehrává vztah obou hlavních hrdinů, odhaluje jejich tajemství, vrší postupně všechno to, co nakonec vytvoří vnitřní svět jeho filmu.(oficiální text distributora)
Číst dále »
V mysteriózním thrilleru z dílny debutujícího režiséra Michaela Landera, který je současně i spoluautorem scénáře, hlavní hrdina John (Cillian Murphy) vytváří kolem svojí postavy podivnou fantasmagorii - on sám i obyvatelé nebraského městečka Peacock sledují osudy muže a jeho manželky, netuše, že se jedná o jednoho člověka. Příchod ženy z jeho minulosti (Ellen Page) po nehodě vlaku v Johnově zahradě jenom rozvíří temné vody jeho podvědomí…(Morien)
Číst dále »